Kdo skutečně zdržuje řízení o děti? Ne vždy je to rodič
Ve sporech o péči o nezletilé děti soudy často ustanovují znalce, kteří mají posoudit rodičovské kompetence. Tyto znalecké posudky jsou klíčové pro rozhodnutí, zároveň však v praxi často vedou k výrazným průtahům řízení. Přesto zákon výslovně ukládá soudům povinnost postupovat v těchto věcech s největším urychlením.
Soudy v rámci sporů o péči nezletilých dětí poměrně často ustanovují znalce za účelem posouzení rodičovských kompetencí. To je samozřejmě spojeno s větší časovou náročností těchto řízení. Dle § 467 odst. 2 zákona o zvláštních řízeních soudních přitom platí, že soudy jsou povinny postupovat ve věcech péče soudu o nezletilé s největším urychlením.
Zájem na rychlosti rozhodování je tak v konfliktu s potřebou vyhotovení znaleckého posudku. V praxi dochází k tomu, že tomu z rodičů, který uplatňuje svá práva v řízení (podávání stížností proti postupu soudu nebo odvolání proti usnesením o předběžném opatření) je ze strany soudů vyčítáno, že přispívá k délce řízení, když znemožňuje předání spisu ustanovenému znalci.
Takovou argumentaci však dle našeho názoru nelze akceptovat, soudy jsou povinny poskytnout znalci potřebnou součinnost neprodleně po jeho ustanovení. Nelze tedy znemožnit znalci po dobu několika měsíců přístup ke spisu s odůvodněním, že „se spisem nyní pracuje odvolací soud“.
Nezbytnost umožnit znalci prostudování spisu bez ohledu na aktuální stav řízení vyplývá mj. z rozsudku Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 30 Cdo 267/2021 z 22. prosince 2021, který se primárně věnoval otázce předávání spisů mezi jednotlivými soudy. Nejvyšší soud posuzoval otázku, zda je možné za průtahy považovat období nečinnosti soudu v posuzovaném řízení, které bylo způsobeno tím, že mu nebyl jiným soudem zapůjčen soudní spis. Dle Nejvyššího soudu lze za průtahy takové prodlení považovat, neboť jde „o letitou bolest české veřejné správy jako takové, kdy spolu jednotlivé složky státu nespolupracují, protože se nevnímají jako součást celku.
Nejvyšší soud se tímto rozhodnutím snaží přispět ke kultivaci fungování české justice a veřejné správy a k reálnému prosazení práva na přiměřenou délku řízení jako jednoho ze základních práv.“
Zpracování znaleckého posudku má vzhledem ke svému významu pro rozhodnutí soudu zásadní roli a znalci je třeba zpřístupnit spis bez zbytečného odkladu, tj. bez ohledu na skutečnost, zda souběžně probíhá řízení u soudu I. instance a současně odvolací soud řeší opravný prostředek jednoho z rodičů. Řešením může být poskytnutí znalci separátních částí spisu, neboť i takto lze naplnit zásadu urgence postupu stanovenou § 467 odst. 2 zákona o zvláštních řízeních soudních.
Martin Krahulík
advokát
