Hromadné žaloby v Česku: Jak legislativa mění ochranu spotře

Od 1. července 2024 platí v České republice zákon č. 179/2024 Sb., o hromadném občanském soudním řízení, jenž přináší do právního řádu institut hromadných žalob podle evropské směrnice. Tento nový nástroj umožňuje spotřebitelům i mikropodnikatelům sdružit své podobné nároky proti jednomu podnikateli do jediného řízení, což výrazně zvyšuje efektivitu, snižuje náklady a zvyšuje pravděpodobnost úspěchu u soudů.

Hromadné žaloby může podávat pouze autorizovaná nezisková organizace, která je zapsána na seznamu Ministerstva průmyslu a obchodu (např. dTest či OnlineADR.cz). Nároky mají obdobný právní základ a minimálně deset poškozených musí aktivně projevit zájem o zapojení, princip tzv. opt-in.

Klíčovým prvkem české úpravy hromadných žalob je působnost pouze v oblasti spotřebitelského práva. Využít hromadného řízení tak budou moci pouze osoby s nároky vůči podnikatelům, které vznikly v rámci jejich soukromé nepodnikatelské činnosti. V jiných státech EU, které v uplynulých letech v návaznosti na evropskou legislativu také do svých právních řádů zakotvili hromadné řízení, ho mohou využít také například zaměstnanci, nebo lze hromadné řízení uplatnit v případě porušení práva životního prostředí.
Je otázkou, zda se český zákonodárce postupně nevydá cestou rozšíření hromadných žalob i na tyto oblasti. Současnou podobu zákona lze vnímat jako spíše konzervativní a omezenou, a to jednak z hlediska oblasti působnosti, ale i z hlediska výše zmíněného omezení okruhu subjektů, které mohou být k podání hromadné žaloby aktivně legitimovány.

V nedávné době soud vydal první rozsudek ve věci hromadné žaloby organizace OnlineADR.cz proti firmě Postýlkov s.r.o. kvůli nedodání dětského nábytku financovaného zálohami.

Řešení tohoto případu je cennou lekcí pro možné předpoklady využívání hromadných žalob. Soud se již v předchozí části procesu zabýval okruhem přihlášek a zkoumal, zda opravdu splňují zákonné náležitosti. V rámci principu procesní ekonomie soud uvedl, že obecně nelze předpokládat, že by každý soud v každém hromadném řízení zkoumal všechny přihlášky, a že lze připustit postup zkoumání vzorku přihlášek. Soud ale také uvedl, že důležitý je celkový počet přihlášek. V tomto konkrétním řízení se jednalo o desítky přihlášených nároků, a soud uvedl, že za takových podmínek lze očekávat vyšší míru detailu při kontrole. V neposlední řadě se soud vyjádřil i k postupu žalované, která rozsáhle využila svých práv podávat námitky, přičemž dle soudu se v některých případech jednalo o účelový procesní postup. Přesto však soud námitky nepřehlédl a uvedl, že takový postup lze od žalovaných v hromadných řízeních očekávat.

V současnosti se již objevují i další iniciativy směřující k hromadným žalobám – například v souvislosti s předraženými potravinami ve velkých maloobchodních řetězcích. Přestože zákon zatím umožňuje žaloby pouze v oblasti spotřebitelské ochrany, připravované případy zkoušejí hranice rozsahu této nové právní úpravy.

Další výzvou jsou administrativní a finanční bariéry pro žalobce – neziskové organizace si stěžují na vysoké režijní náklady, zejména pokud není úspěch řízení zaručen. Kritici také upozorňují na reputační rizika, která může hromadná žaloba přinést podnikateli jako žalovanému.

V souvislosti s tím bude také klíčové sledovat případné rozšíření seznamu subjektů, které budou moci hromadné žaloby podávat. V tuto chvíli jsou na seznamu dvě spotřebitelská sdružení – dTest, o.p.s. a OnlineADR.cz, z.ú. Toto jsou zatím jediné osoby zapsané na českém seznamu oprávněných osob, přičemž první možné rozšíření lze očekávat následujícím roce. Rozsah využití tohoto nového právního institutu lze také odhadnout z počtu subjektů, které přistoupí k akreditaci a zápisu na seznam oprávněných osob.

Celkově lze říci, že institut hromadných žalob nabízí skutečný potenciál změnit přístup ke spotřebitelské justici – přechod od individuálních, často neefektivních žalob ke kolektivnímu vymáhání práv. Úspěch prvních případů, způsob vedení dalších, stejně jako legislativní i praktické zkušenosti, budou klíčové pro jeho další zavedení v právním systému.

Jakub Rys
paralegal

Pavel Martiník
managing partner